Na francouzském předsednictví Evropské unie, které v pátek na šest měsíců přešlo do rukou Česka, pracovalo v prvním pololetí letošního roku přes 1 000 diplomatů a úředníků. Paříž na to vyčlenila 140 milionů eur a zorganizovala přes 400 akcí, napsal deník Le Monde.
Na snímku zleva český premiér Petr Fiala, francouzský prezident Emmanuel Macron a švédská premiérka Magdalena Anderssonová během převzetí předsednictví v Radě EU v Madridu 30. června 2022. Česká republika se na šest měsíců stala předsednickou zemí v Radě Evropské unie, štafetu probrala od Francie.
\“Nebylo tak velké jako to německé, ale chtěli jsme mít okázalejší předsednictví než Finsko, kde se všechny akce konaly v hangáru u letiště v Helsinkách,\“ uvedl mluvčí kabinetu. „Francie může být hrdá,“ prohlásila minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel téhož dne ocenil „ohromný kus práce“, který Francie provedla.
Francii se v čele EU podařilo odblokovat několik návrhů zákonů, které byly roky na mrtvém bodě, píše Le Monde, který jako příklad uvádí evropskou minimální mzdu nebo i zavedení jednotné nabíječky elektronických přístrojů.
Francouzské předsednictví především ale ovlivnila válka na Ukrajině. Prezident Emmanuel Macron prosazoval „strategický kompas“ a sliboval „jednotnou a suverénní Evropu na vzestupu“. Evropští lídři „díky“ válce na Ukrajině poprvé otevřeli téma zřízení vojenské jednotky rychlé reakce a začali více mluvit o ochraně unijních hranic.
„Všichni teď už souhlasí, že schengenský prostor volného pohybu musí být posílen. Válka nám to ukázala,“ řekl Le Monde jeden z francouzských diplomatů. Hraniční kontroly budou důslednější a dojde ik rozšíření unie biometrické databáze Eurodac.
Co se francouzskému předsednictví naopak nepodařilo dokončit, je zavedení do praxe dohody Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o minimální 15procentní dani pro velké společnosti. Tento návrh momentálně vetuje Maďarsko.